Co je střevní mikrobiota?
Střevní mikrobiota, která je dnes považována za v podstatě samostatný orgán lidského těla, hraje rozhodující roli v našem zdraví. Střevní mikroflóra, dříve nazývaná „střevní flóra“, se skládá z 10 000 miliard bakterií, které se vyvíjejí v komunitách v trávicím traktu. Složení střevní mikrobioty je u každého člověka trochu jiné a v průběhu života se mění. Rovnováha mikrobioty je pro zdraví velmi důležitá. Zatímco mnohé bakterie přítomné v těle jsou prospěšné, jiné jsou naopak škodlivé.
Střevní mikrobiota: definice
Lidská střevní mikroflóra zahrnuje všechny mikroorganismy, které se nacházejí v trávicím systému. Tento orgán, považovaný za samostatný, se skládá z přibližně 10 000 miliard bakterií, což je zhruba desetkrát více než počet buněk v lidském těle. Dospělý člověk hostí 800 až 1000 různých druhů bakterií, přičemž většina z nich má pozitivní vliv na zdraví.
Jak funguje mikrobiota?
Bakterie uvnitř trávicího traktu tvoří společenství a zůstávají pevně přichycené ke stěnám trávicího systému. Toto přichycení zajišťuje biofilm, což je ochranná vrstva, která brání jejich odplavení střevním průchodem. Mikrobiota, jedinečná pro každého člověka, se ve střevním ekosystému nerozšiřuje stejnoměrně. Její hustota je minimální v žaludku a maximální v tlustém střevě. Střevní mikrobiota poměrně stabilní: jakmile člověk dosáhne dospělosti, její složení se za jinak stejných podmínek už moc nemění. Velkou roli však hraje to, jak o svou mikrobiotu pečujeme a jak se nám daří udržovat ji v rovnováze.
Střevní mikrobiota při narození
Střevní mikroflóra novorozence je kolonizována první skupinou bakterií při kontaktu s matkou, jeho okolím nebo prostředím. Střevní mikrobiota se postupně stává komplexnější, až mezi 2. a 3. rokem věku dosáhne fáze „zralosti“. Svou rozmanitostí se pak blíží mikrobiotě dospělého člověka.
Střevní mikrobiota kolem 65 – 70 let
Mikrobiota zahajuje novou fázi zrání. U starších lidí se vyvíjí, aby přijala nové druhy bakterií.
Klíčové údaje
1 až 2 kg
průměrné hmotnosti lidské mikroflóry u dospělých
10 000 miliard
bakterií obývá naši střevní mikroflóru.
800 až 1000
druhů bakterií tvoří střevní mikrobiotu člověka.
Jak pečovat o střevní mikrobiotu?
Evoluci a rovnováhu mikrobioty ovlivňuje mnoho faktorů, jako je snížení fyzické aktivity, zvýšení spotřeby léků nebo dokonce oslabení imunitního systému. Pro zachování dostatečné rozmanitosti bakteriálních druhů v pokročilejším věku je klíčový vývoj mikrobioty, který je spojen s dodržováním zdravých životních návyků. Je zajímavé hodnotit stav střevní mikrobioty v každém věku života. V případě nerovnováhy je možné ji upravovat stravou, zdravým životním stylem a příjmem probiotik, probiotik či postbiotik.
Zdravá strava pro zdravou mikrobiotu
Bakterie tvořící střevní mikroflóru se živí potravou, kterou příjmáme. Abychom tedy měli dobře vyváženou mikroflóru s bohatostí a rozmanitostí bakterií, měly by být denně upřednostňovány určité potraviny.
Jedná se především o prebiotika, což jsou látky přítomné v potravinách, především v potravinách bohatých na vlákninu, a které slouží jako potrava pro bakterie.
Prebiotika obsahují například tyto potraviny: pórek, celozrnné výrobky, artyčoky, olejná semena nebo dokonce potraviny bohaté na esenciální mastné kyseliny, jako jsou řepkové rostlinné oleje, ořechy nebo tučné ryby.
Příjem probiotik
Probiotika jsou „živé mikroorganismy, které při dodání v dostatečném množství mají pozitivní účinky na zdraví, nad rámec tradičních nutričních účinků“.
Existuje velké množství probiotik uvedených ve 4 rodech: Lactobacilli, Bifidobacteria, Streptococci, Lactococci, dále rozdělených na druhy a kmeny. Některé z nich se využívají pro svá specifika při vývoji doplňků stravy. To platí zejména pro laktobacily. Mezi nejznámější najdeme například Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus casei / paracasei, Lactobacillus salivarius, Lactobacillus helveticus, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus Fermentum.
Kromě pestrosti a vyváženosti stravy hraje zdravý životní styl důležitou roli v udržení dobrého zdravotního stavu. Stěžejní je dodržování spánkového režimu, praktikování pravidelné fyzické aktivity a také zvládání stresových situací, které mohou mít se zdravotním stavem souvislost.
Co si zapamatovat
- Lidská střevní mikroflóra zahrnuje všechny mikroorganismy, které se nacházejí na povrchu trávicího systému.
- Dospělý člověk hostí 800 až 1000 různých druhů bakterií, přičemž většina z nich má pozitivní vliv na zdraví.
- Střevní mikroflóra novorozence je kolonizována první skupinou bakterií při kontaktu s matkou, jeho okolím nebo prostředím. Střevní mikrobiota se postupně stává komplexnější, až mezi 2. a 3. rokem věku dosáhne fáze „zralosti“.
- Ne všechny probiotické kmeny mají stejné zdravotní účinky. Příznivé účinky kmene nebo kombinace kmenů jsou pro něj specifické a nelze je přenášet na jiný kmen.
Zdroje souvisejících informací:
- Sender R, et al. Revised Estimates for the Number of Human and Bacteria Cells in the Body. PLoS Biol. 2016;14:e1002533.
- Zoetendal, E. G., Akkermans, A. D. & De Vos, W. M. (1998) Temperature gradient gel electrophoresis analysis of 16S rRNA from human fecal samples reveals stable and host-specific communities of active bacteria. Appl Environ Microbiol 64: 3854-3859.
- Mitsuoka, T. (1992) Intestinal flora and aging. Nutr Rev 50: 438-446.