Jak probiotika působí v organismu?
Jako kategorie vykazují probiotika celou řadu pozitivních účinků na naše zdraví. Některá například pomáhají udržovat rovnováhu střevní flóry. To pak může mít přenesený dopad i do celé řady dalších oblastí a na to, jak se cítíme. Pojďme se na obecné mechanismy působení probiotik jako takových v organismu podívat podrobněji.
Probiotika a jejich účinky na naše zdraví
Začněme krátkou definicí. Probiotika jsou pro člověka prospěšné živé mikroorganismy (pokud jsou podávány v přiměřeném množství). Pozitivní účinky probiotik se dělí na dvě základní skupiny – neimunologické (to znamená, že jejich působení přímo souvisí se střevním prostředím a mikroflórou) a imunologické (mají vliv na imunitní systém).
Zjednodušeně řečeno, probiotika soutěží s nežádoucími mikroorganismy o živiny, produkují látky, které s patogeny umějí bojovat, vytvářejí pro ně méně příznivé prostředí a v neposlední řadě také mohou pomáhat posilovat funkci střevní bariéry. To se ve výsledku projevuje v tom, že méně patogenů se střevem dostává dále do organismu. A to kvůli tomu, že celkový počet patogenů ve střevech je menší a také kvůli tomu, že střevní stěna se jim dokáže lépe bránit.
Můžeme to říci i trochu vědečtěji: Probiotika s hostitelem (tedy člověkem) interagují při metabolických aktivitách a imunitních funkcích a zabraňují kolonizaci patogenních mikroorganismů.
Přehledně to v obecnějších konturách pro probiotika jako celek zachycuje následující tabulka:
| Neimunologické výhody | Pomáhají trávit potravu a soutěží s patogeny o živiny |
| Mění místní pH a vytvářejí nepříznivé místní prostředí pro patogeny | |
| Produkují tzv. bakteriociny (proteiny), které pomáhají potlačovat patogenní mikroorganismy | |
| Pomáhají vychytávat superoxidové radikály, tj. chrání buňky před oxidačním stresem a poškozením | |
| Stimulují produkci epiteliálního mucinu (chrání střevní sliznici, usnadňuje pohyb potravy, podporuje hojení) | |
| Posilují funkci střevní bariéry (patogeny pak hůře pronikají střevem do organismu) | |
| Soutěží s patogeny o místo pro přilnutí ke střevní sliznici | |
| Pomáhají modifikovat toxiny, které pocházejí z patogenů (rozkládají je, vážou, modulují imunitní odpověď) | |
| Imunologické výhody | Modulují cytokinové profily (malé proteiny, které hrají roli v imunitní odpovědi, při zánětu a dalších biologických procesech). |
| Vyvolávají toleranci k potravinovým antigenům (mírní reakce na složky, které vyvolávají alergické reakce) | |
| Aktivují lokální makrofágy (specializované imunitní buňky), které hledají a eliminují patogeny |
Zdroj: Upraveno dle World Gastroenterology Organization (2023)
Rovnováha a nerovnováha ve střevech – eubióza a dysbióza
Na počátku článku jsme se zmiňovali o tom, že probiotika mají potenciál pomoci při obnově rovnováhy ve střevech. Co to konkrétně znamená? Říká se, že obrázek vydá za tisíc slov. Pojďme se proto blíže podívat, jak to ve střevech vypadá, když je vše v pořádku a jak v případě nerovnováhy.
Začněme vlevo – to je tzv. eubióza (žádoucí stav). Střevní mikroflóra je v rovnováze, střevní stěna je kompaktní s dostatečnou vrstvou mucinu a střevní epitel je v dobré kondici a může fungovat „podle plánu“.
Z řady důvodů (strava, životní styl, užívání určitých druhů léků apod.) však může dojít k narušení této rovnováhy (to je dysbióza). Patogenů je najednou ve střevě více, střevní stěna nedokáže tak efektivně odolávat jejich náporu a do organismu se „děravou“ střevní stěnou dostávají látky, na něž tělo odpovídá zánětlivou reakcí.
Zdroj: upraveno dle Hou et al. (2021)
Legenda k obrázku:
DB = dendrické buňky, které jsou experty na rozpoznání cizorodých látek
Makrofágy = typ imunitních buněk, které pomáhají udržovat rovnováhu ve tkáních a regulují zánět
Mucin = gelovitá látka, kterou tvoří pohárkové buňky, slouží jako ochranná vrstva povrchu střeva
SCFA = z anglického „short-chain fatty acids“ – tedy mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které pomáhají udržet celistvost střevní bariéry
O rovnováhu ve střevech stojí za to pečovat
Stav střevní mikroflóry je důležitý. Ať už jde o trávení a vstřebávání živin, vliv na imunitní systém, psychickou pohodu, fungování metabolismu či regulaci zánětlivých procesů – všechny tyto faktory mají vliv na to, jak se cítíme. Dosažení a udržení rovnováhy můžete pomoci vyváženou stravou, pohybem a celkově dodržováním zásad zdravého životního stylu. K rovnováze střevního mikrobiomu mohou přispět i probiotika.
A ačkoli nejsou náhradou pestré stravy ani zdravého životního stylu, v některých případech se jejich užívání opravdu může vyplatit. S výběrem správné varianty doporučujeme kontaktovat vašeho lékaře či lékárníka.
Zdroje souvisejících informací:
- Hou, J.–J. et al. The relationship between gut microbiota and proteolytic activity in irritable bowel syndrome. Microbial Pathogenesis 157 (2021). ISSN: 0882-4010.
- Probiotics and prebiotics [online]. World Gastroenerology Oragnisation, 2023 [cit. 2024-07-05]. Dostupné na: https://www.worldgastroenterology.org/guidelines/probiotics-and-prebiotics/probiotics-and-prebiotics-english.